Celkově jste v seriálu Ski Classics obsadila čtvrté místo. Proč končíte?
Je mi 37 let, už tedy nejsem nejmladší. Je to snad má již 26. sezona a už bych také chtěla na mateřskou dovolenou, na což se již strašně moc těším. Myslím, že je ten správný čas.
Můžu vám již pogratulovat?
(usměje se) Několik gratulací mi již přišlo, protože hodně lidí pochopilo jako jasnou věc, že už jsem těhotná, ale tak to bohužel není. Jinak bych stovku rozhodně nejela. V plánu to ale je.
Kateřina Smutná během Vasova běhu
Team Bauer system eD, ČTK
Jak dlouho jste konec zvažovala?
Trochu už v minulém roce. Ale pak jsme to promýšleli (s Radimem Dudou, trenérem a zároveň životním partnerem, pozn. red.) a rozhodli se, že se vzhledem ke covidový situaci ještě v letošní sezoně na pár závodů připravím. A nakonec z toho byly skoro všechny… Tři nebo čtyři závody se totiž zrušily kvůli covidu. Poslední měl být Vasák, jenže jak byla v Česku špatná situace kvůli covidu, řekli jsme si, že ještě ve Švédsku zůstaneme a pár závodů objedeme. A myslím, že to dopadlo dobře. (usměje se)
Cítila jste nostalgii?
Už před startem, jak se holky rozcvičovaly, jsem se jen procházela a kochala se. Úplně mě dojalo, když jsem si říkala, že je to naposledy. A hlavně jsem to chtěla objet opravdu v pohodě. Kdybych začala závodit, bylo by ve hvězdách, jestli bych vůbec dojela do cíle. Měla jsem velký respekt vzhledem k tomu, že jsem týden předtím měla křeč a musela (Välädalsrennet) skončit. Byla jsem proto opatrná, a hlavně chtěla dojet do cíle s úsměvem.
