S noblesou zralého muže se na desce vyrovnává s odchodem matky (Máma mi na krk dala klíč), smrtí kamaráda (Emil P.), nostalgicky vzpomíná na roky minulé (Staré dobré časy), na dávné lásky (Monika), vzdává poctu svým poetickým vzorům (Píseň pro V. V., Den nenávidí noc), své milované ženě (Zestárli jsme lásko) či svému otci (Je ti to líto).
Zcela jasně také pojmenovává současnou situaci i časy dávno minulé a jejich vzájemnou soudržnost a paralelu (Vlci, Řekni sýr, Řady). Album nabídne i naději do budoucna (Dobří holubi).
