Jedním z nich u českých politiků je tvrzení, že dokážou srazit cenu nemovitostí. Nejde jen o problém lokální, ale přímo globální. Ačkoliv se političtí kandidáti často tváří sebejistě, jednoduše na něj nestačí.
Někteří bývalí nebo současní politici by sice mohli trh s nemovitostmi krátkodobě ovlivnit, pokud by se rozhodli rozprodávat své těžce vydřené majetky pod cenou. To se ale určitě nestane… Protože se však jedná o vážné téma, nechme žerty stranou, protože v budoucnu bude tato skutečnost rozdělovat společnost víc, než si dnes dokážeme připustit.
Panuje mýtus, že za vysokými cenami českých nemovitostí stojí zdlouhavé vyřizování stavebních povolení. Ano, získat povolení ke stavbě trvá opravdu dlouho. Rychlejší administrativní proces by výstavbu urychlil, jenže to by ještě automaticky nepřineslo snížení cen. V prvním momentě by to vedlo k urychlení výstavby, která by však zhruba po roce znovu spadla do stejného tempa, pouze doba celého procesu by byla kratší. Nutně by to také neznamenalo, že by se stavělo lépe.
Víc staveb by při současném napjatém trhu práce způsobilo růst mezd ve stavebnictví a následně by vzrostla celková cena nemovitostí. I kdyby se ceny českých nemovitostí podařilo touto cestou podstatně snížit, dostaly by se do hledáčku zahraničních investorů, kteří by zvýšili poptávku, a ceny by znovu stouply. Nehledě na to, že rostou i ve státech, kde je doba stavebního řízení kratší než u nás.
Za jejich vzestupem stojí dva faktory: strach z budoucnosti, který umocňuje inflace, a dlouhodobě nízké úrokové sazby. Za obavy lidí z budoucnosti jsou do velké míry zodpovědní politici. Celé řešení koronavirové krize ukázalo, že nemají ujasněné dlouhodobé koncepce a nastavené stabilní priority na základě pevných morálních zásad. Dnes převládá pouze zájem o aktuální dění. Vše se řeší na poslední chvilku a v závislosti na mediální pozornosti.
