Rakouský kancléř Sebastian Kurz i prezidenti Francie a Rakouska Emmanuel Macron a Alexander Van der Bellen dali jasně najevo, že tyto hodnoty budou bránit. Dalo by se říci: Pozdě, ale přece.
Že za většinou teroristických útoků v západní Evropě stojí radikální islamisté, je už dlouho jasné každému. Stačí si vzpomenout na pařížský klub Bataclan, redakci Charlie Hebdo, letiště a metro v Bruselu, nábřeží v Nice, na London Bridge, berlínský vánoční trh… Pachateli byli vždy islámští radikálové. Přesto se politici báli spojovat tyto útoky s islámem, aby nepobouřili jeho vyznavače.
Až nyní rakouský kancléř Sebastian Kurz, který nepatřil k lidem vítajícím migranty, řekl jasně: „Je potvrzeno, že včerejší útok byl islamistický. Byl to útok z nenávisti, z nenávisti k našim životním hodnotám, z nenávisti k našemu způsobu života, z nenávisti k naší demokracii, ve které jsou si všichni lidé rovni.“
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dodal, že se země nenechá zlomit a bude své hodnoty bránit: „Nenávist nemůže být nikdy natolik silná jako naše společnost.“
Oba navázali na podobná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který útok v kostele v Nice označil za islamistický a hájil právo na zveřejnění karikatur proroka Mohameda. Kvůli nim byl zavražděn učitel dějepisu Samuel Paty, jenž je ukázal studentům, když učil o svobodě projevu. Macron radikálům pohrozil: „Toto je naše Evropa a naši nepřátelé musejí vědět, s kým mají co do činění.“
V Rakousku uzavřeli dvě radikální mešity. Ve Francii už také připravují zákon proti radikálnímu islámu, který má posílit republikánské principy v zemi. Bude také zahrnovat větší kontrolu finančních operací mešit a zpřísní pravidla, kdo může působit jako imám, nemělo by jít o lidi, kteří byli připraveni v zahraničí. A zpřísnění pravidel, zejména ochranu vnější hranice schengenského prostoru, schvaluje i
