„Už v červenci jsme to diskutovali na poradě Legislativní rady vlády. Já měl názor, že pokud je situace závažná, tak je to na hraně, ale jde to. Někteří členové rady měli ale pochybnosti, že to nejde,“ řekl Právu Wintr. Mimořádné opatření, které schválila s účinností od 1. listopadu vláda, se podle něj musí vykládat přes zákon o ochraně veřejného zdraví.
„Argumentace byla taková, že se bezinfekčnost kontroluje například i na koupalištích a hromadných akcích, tak proč by to nešlo v restauracích. Proti tomu ovšem stojí námitka, že takto výrazná regulace restauračních zařízení není vzhledem k nálezu Nejvyššího správního soudu možná. Ten vykládá zákon tak, že tato místa lze regulovat jen v případě, nachází-li se v ohnisku nákazy, ne plošně,“ uvedl ústavní právník.
„Podle mého názoru by byla možná náhradní výkladová cesta, že dle zákona o ochraně veřejného zdraví se může nařídit mimořádné očkování i mimořádné testování. A to by se mohlo uplatnit i na lidi, kteří jdou do hospody, s přihlédnutím k tomu, že hospoda je zvlášť rizikovým místem,“ řekl Wintr.
„Toto je ale komplikovaná argumentace, která některé členy Legislativní rady vlády vedla k názoru, že to možné není,“ dodal.
V Evropě to funguje
Ústavní právník Ondřej Preuss se domnívá, že toto opatření proveditelné je. „Je to do jisté míry nepraktické, ale nespatřuju v tom protiústavnost nebo protiprávnost,“ řekl Právu Preuss.
„Je to stejná situace jako u kulturních institucí nebo kadeřníků. Chápu obavy restauratérů, že to pro ně bude obtížné, ale jinde v Evropě to bez problémů funguje, například v Rakousku, Itálii či Španělsku,“ míní Preuss.
