Žalující strana uvedla, že stát neposkytl vybavení, školení a podporu nízkopříjmovým rodinám, kterou zoufale potřebují, a že nechal místní učitele, aby se s problémy vypořádali sami.
Řada rodičů musela kvůli distanční výuce nakoupit počítač pro každé dítě a zaplatit ho ze svých vlastních úspor. Kalifornie podle nich ani nebyla schopná zajistit stabilní přístup k internetu.
„Kvůli nedostatečné reakci státu se rodiče a prarodiče se museli stát učiteli, lektory, pečovateli, počítačovými techniky a museli najít způsob, jak zaplatit za to, co dnes už nazýváme ‚základními školními potřebami‘ – notebook či tablet, papíry, tiskárna, přístup k internetu,” stojí v žalobě
Škola klidně na ulici, hlavně když je Wi-Fi
Rodiče si zároveň stěžují, že zástupci státu nenabídli pomoc při přechodu na on-line výuku, nenabídli kompenzaci nákladů a nepředstavili plán, kdy by se měli studenti vrátit zpátky k prezenční docházce.
Většina kalifornských studentů se v tuto chvíli už devět měsíců učí ze svých domovů. Problémy, které v souvislosti s tím vznikly, podle odborníků zhoršují již existující nerovnost životní úrovně.
V žalobě například stojí, že se řada studentů vůbec výuky neúčastní, protože prostě nemá dostatečné technické vybavení. Děti z hispánských a černošských rodin jsou na tom podle žaloby úplně nejhůře.
Distanční výuka v praxi
Foto: Gary C. Klein, Reuters
„Z jednoho pokoje se pro mnoho rodin stalo hned několik učeben zároveň, stejně jako pracovní kanceláří pro rodiče. Pro některé studenty je zas školou jakékoli místo, kde zrovna chytí internetový signál,” uvádějí právníci. „Stát stále odmítá zakročit a splnit svoji ústavní povinnost, což je zajištění základní rovnosti ve vzdělávání, nebo vůbec nějakého vzdělávání,” dodávají.
Žaloba konkrétně míří na kalifornskou radu pro vzdělávání, tamní
