„Vakcíny na bázi adenovirů by v zásadě mohly být použity k reakci na jakoukoliv novou variantu rychleji, než si možná někteří dříve uvědomovali. Mají skutečně důležité výhody, zejména tam, kde jsou největší potřeby a logistické problémy,“ sdělil Douglas deníku. Firma AstraZeneca později agentuře Reuters informaci potvrdila.
V případě vakcíny, jíž vyvinula AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, se jedná o očkovací látku, kdy je nosičem části RNA koronaviru popisující hrotový S-protein, jímž virus napadá buňky.
Původní vakcína AstraZeneky proti koronaviru se podává ve dvou dávkách, mezi aplikacemi by měl být rozestup 28 dní. Skladuje se při teplotách dva až osm stupňů Celsia. Vakcína byla široce nasazena v Británii a v Evropské unii ze začátku letošního roku, poté se však objevil vzácný vedlejší účinek v podobě trombóz a trombocytopenií, které mohou vést i k úmrtím.
Některé země její používání proto omezily, připomněl list Financial Times. Výrobci podle něj dosud dodali do celého světa přes dvě miliardy dávek tohoto preparátu, většinou do chudších zemí.
Bude nutná vakcína na omikron?
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v úterý uvedla, že dosud stále není jasné, zda bude nutné upravit dosavadní vakcíny proti covidu-19 tak, aby byly účinné i proti nakažlivější koronavirové variantě omikron.
Americká farmaceutická firma Moderna v pondělí oznámila na základě předběžných laboratorních testů, že posilující dávka její covidové vakcíny je dostatečně účinná proti variantě omikron. Připustila však, že klasický dvoudávkový očkovací program poskytuje proti omikronu nízkou ochranu.
Navzdory uspokojivým výsledkům u třetí dávky proto plánuje Moderna vyvinout zvláštní vakcínu určenou pro ochranu speciálně před omikronem.
