Negativní dopady takového chování ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Psychiatři a lékaři z protialkoholických léčeben a adiktologických klinik pro léčbu závislostí mají teď plné ruce práce.
Ve všech léčebnách bylo v létě totálně plno. To se běžně neděje
Michal Miovský, přednosta kliniky
„Letos to bylo první léto, kdy všechny adiktologické provozy měly čekací lhůty. Ve všech léčebnách po republice bylo v létě totálně plno. To se běžně neděje,“ řekl Právu profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dodal, že v běžných letech alkoholici nebo jinak závislí na léčbu čekají jen na podzim a na jaře. „V létě se většinou nikomu na odvykání nechce, ale jakmile se přiblíží podzim a deprese, tak rozpití pacienti zaplní ordinace a léčebny,“ poznamenal Miovský. Karanténa, práce z domova a také nejistota byly podle něj pro řadu lidí příliš velikou stresovou zátěží.
„Děti nechodily do školy, některé instituce začaly selhávat, pro mnoho lidí to vytvořilo těžko řešitelnou situaci,“ uvedl přednosta.
Podle něj karanténa byla kritická hlavně pro lidi, kteří s alkoholismem dosud jen bojovali. „Rozpili se rizikoví lidé, o kterých by ani nejbližší neřekli, že jsou to alkoholici,“ podotkl.
Jeho slova potvrzuje i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. „Máme data z národní studie, které se formou online dotazníků účastnily tři tisíce lidí. A z těch dat vyplývá, že kdo užíval alkohol, tak užívání zintenzivnil. Totéž nám vyšlo u psychoaktivních léků,“ řekla Vedralová.
Podle ní nadužívání hlavně benzodiazepinů a dalších útlumových léků a prášků na spaní je ve společnosti dlouhodobým problémem, který se v karanténě prohloubil. „Dřív to byl hlavně problém žen, ale muži je už dohánějí a je to problém i u seniorů,“ poznamenala Vedralová.
