Stát a veřejná správa mají povinnost zavést interní oznamovací kanály určené nejen pro vlastní zaměstnance, ale i obchodní partnery a pověřené osoby. V odůvodněných případech by pak měly přijímat nápravná opatření.
Směrnice se dotýká zadávání veřejných zakázek a s tím související korupcí, ochranou zdraví, osobních údajů i životního prostředí. Zároveň má zajistit ochranu zaměstnance před hrozbami výpovědí nebo nepřiznání odměn ze strany zaměstnavatele. S tím souvisí především nastavení procesů přijímání, uchovávání a prošetřování oznámení.
Obsah:
Poslanci zákon nestihli schválit
Přestože poslanci nestihli návrh zákona o ochraně oznamovatelů schválit v potřebné lhůtě, směrnice začala platit kvůli tzv. vertikálnímu přímému účinku.
„Osoby, kterým směrnice zakládá nějaká práva, se jich tak budou moci vůči státu a dalším subjektům v obdobném postavení domáhat přímo – na základě směrnice,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
„Velmi zjednodušeně to znamená, že přestože směrnice zatím nebyla implementována do českého práva, její vybraná ustanovení budou účinná vůči státu a veřejné správě,“ uvedl právník Michal Nulíček. Předmětem českého zákona měly být pokuty, které tak v případě porušení tohoto nařízení nebudou vymáhány, protože sankce směrnice neřeší.
„Jistou formu postihu si dovedu teoreticky představit spíše v případě, že se organizace dopustí odvetného opatření, kdy hrozí zejména neplatnost výpovědi, sankce za diskriminační jednání apod. To ale platí již dnes, a nejen pro veřejnou správu,“ poznamenal Nulíček.
Externí systém pro soukromý sektor
Za neimplementování směrnice hrozí České republice takzvané řízení o nesplnění povinnosti, které může vyústit i v pokuty.
Změny ovlivní i soukromý sektor. Stát má totiž povinnost zřídit externí oznamovací systém, jehož prostřednictvím budou svá oznámení moci podávat i zaměstnanci soukromých společností s více než 25 zaměstnanci. Směrnice tuto hranici posouvá k 50 zaměstnancům. Ohlašovatelé se budou v tomto
