Tok suroviny směrem do Německa se měří na stanici Mallnow, která leží u hranice s Polskem. Tudy ve středu plyn proudí v hodinovém objemu zhruba 1,180 000 kilowatthodiny (kWh/h) a očekává se, že to tak zůstane po zbytek dne, uvedla agentura Reuters.
Ruský dodavatel plynu do Evropy, státní společnost Gazprom, podle dvou velkých německých zákazníků ale závazky plní. Reverzní tok plynu, tedy když Německo posílá plynovodem Jamal surovinu do Polska, znemožňuje Gazpromu začít dodávat více plynu do evropských zásobníků, jak firmě koncem října nařídil prezident Vladimir Putin. V obráceném směru pracoval plynovod Jamal už dvakrát začátkem listopadu a trvalo to několik dní.
Podle dřívějších informací ruské agentury Interfax stojí za obráceným tokem plynovodu Jamal takzvané reverzní kontrakty. Jejich označení je odvozeno od toho, že plyn od Ruska nakoupí západoevropské podniky a ty jej následně posílají zpátky na východ do zemí, které z politických důvodů nechtějí nakupovat přímo od Ruska.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v lednu v úterý poprvé překročila hranici 170 eur (asi 4290 Kč) za megawatthodinu. Po oznámení, že plyn proudí opačným směrem, ceny rostou.
Evropa letos zažívá prudký růst cen zemního plynu. Moskva kvůli tomu čelí obviněním, že se omezováním dodávek plynu snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Rusko taková obvinění odmítá.
Minimální dopad na ČR
Přerušení dodávek plynu do Evropy plynovodem Jamal bude mít na ČR minimální vliv, shodli se tom zástupci Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu do České republiky.
„Česká republika využívá zpravidla jiné přepravní trasy, než je plynovod Jamal. Proto neočekáváme, že by jeho výpadek jakkoli ovlivnil objemy dodávek plynu do ČR. Plynárenský sektor navíc disponuje robustní infrastrukturou zásobníků plynu,
