„Tento přechod byl zavřen měsíc a tři dny. Lidé byli ve velké nouzi a měli velké obtíže. Nebyla žádná práce a žádné jídlo,“ řekl jeden z Afghánců, který se vracel do vlasti a uvázl na pákistánské straně hranice.
Další z Afghánců, Amir Džanán, dodal, že situace v Pákistánu není lepší než v jeho vlasti. „Strávil jsem tam tři měsíce a mám toho po krk. Jsem šťastný, že nám umožnili vrátit se do našich domovů,“ řekl.
Někteří Afghánci, kteří se nyní vracejí, odešli v době, kdy Tálibán rychle postupoval, než nakonec ovládl v půlce srpna celou zemi. Uzavření hranic ale dělalo problémy i těm, kteří se léčí v pákistánských nemocnicích, lidem, kteří mají rodiny na opačné straně hranice, nebo těm, kteří chtějí navštívit velvyslanectví západních zemí, kam by mohli být evakuováni, napsala agentura DPA.
„Uvázli jsme tu třicet dní. Jsme velmi unavení, neposkytovali nám žádné jídlo nebo mouku,“ stěžoval si řidič náklaďáku. „Nyní doufáme, že lidé z obou stran hranice budou moci přecházet v klidu hranici bez toho, aby se komukoli vytvářely jakékoli problémy,“ dodal.
Vozidla s pomocí pro Afghánistán na přechodu s Pákistánem
Foto: Reuters
Pákistán zavřel hranici z bezpečnostních důvodů. Po vítězství Tálibánu začal v Afghánistánu útočit Islámský stát a panovaly obavy, že by se teroristé mohli zamíchat mezi uprchlíky. Zůstával ale uzavřený i kvůli řadě dalších důvodů, zejména kvůli obavám z šíření covidu-19 či kvůli nejasnostem ohledně platnosti afghánských dokumentů a strachu z další uprchlické vlny. První přišla, když Tálibán svrhl zákonnou vládu.
Uzavření druhého nejrušnějšího přechodu mezi oběma zeměmi způsobilo velké potíže speditérům a zemědělcům. Do země nemohly proudit tak potřebné potraviny a pomoc.
