V současné době by měl Šmíd pirátské straně dodat své připomínky ohledně návrhu s názvem povinné nahrávání zákroků.
„Zatím je to jen v hrubých obrysech, takže se k tomu nedá obecně vyjádřit,“ poznamenal včera pro Právo Šmíd. Přestože už u policie nepracuje, stále si nepodal přihlášku do pirátské strany, ačkoli k ní veřejně silně inklinoval.
Ještě coby policista vyšetřující finanční kriminalitu na pirátském fóru loni napsal: „Bohužel vzhledem ke své práci nemohu být straníkem. Jinak bych už dávno byl ve vašich řadách. Být pirátem je pro mě jedinou variantou, proto jsem již několik let vaším hrdým voličem.“
Loni v dubnu se stal členem pirátského expertního týmu pro vnitro a bezpečnost. Jenže to bylo podle ministerstva vnitra i podle ústavních právníků proti zákonu, který policejním příslušníkům zakazuje kromě členství v politické straně či hnutí i výkon činnosti v jejich prospěch. Zákon ovšem nebrání policistům kandidovat ve volbách za stranu jako nezávislým.
Tehdejší zveřejnění Šmídova politického angažmá vyvolalo pozdvižení mezi politiky i v policejním sboru. Proti jeho spolupráci s politickou stranou vystoupil tehdy i policejní prezident Jan Švejdar, podle něhož je taková spolupráce nepřípustná.
Nahrávkou chránit policisty i občany
A ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek nakonec Šmída pracovního poměru zbavil. Případ řešili i poslanci v bezpečnostním výboru Sněmovny.
Šmíd sám rezignovat odmítal, ale připustil, že se vzdá zastupitelského mandátu v Děčíně. To si ale nakonec rozmyslel a v zastupitelstvu působí jako nestraník dodnes.
Na obranu Šmída vyrukovali Piráti s tím, že jeho angažmá pro stranu nebylo v rozporu se zákonem. Bezpečnostní expert Pirátů poslanec Lukáš Kolářík dokonce hovořil o tom, že strana Šmídovo odvolání bude řešit u soudu. Ale od toho nakonec ustoupila. „My se nesoudíme, protože se
