„Teď spíše řeším naše postavení v tabulce. To ostatní docením později. Číslo to je určitě pěkné, ale zatím je to pro mě fakt jenom číslo a docením to fakt, až skončím s hokejem,“ řekl litvínovský kapitán. Domů si kromě rekordního zápisu odvezl dárkový koš, který mu předal prezident Třince Ján Moder.
„Říkali, že mi Třinečtí popřejí, takže jsem to čekal. Akorát jsem doufal, že si odvezeme nějaké body, aby ta oslava byla trochu veselejší. Bez bodů je to takové na nic,“ povzdychl si Hübl, jenž v listopadu jako pátý hráč v historii dosáhl na hranici 400 branek v domácí nejvyšší soutěži.
Rodák z Chomutova má s Litvínovem dojednanou smlouvu do konce této sezony. A nemusí být poslední. „Uvidíme, co bude. Teď to v hlavě nemám. Chci v Litvínově ještě zažít něco pěkného, proto mě teď více zajímá, aby se naše výkony zvedly. Nebo hlavně ustálily. Je to furt takové nahoru dolů. Chci jít tabulkou nahoru a zahrát si o největší trofej. Společný titul je nad všemi osobními rekordy,“ zdůraznil 43letý extraligový veterán.
Foto: Jaroslav Ožana, ČTK
Viktor Hübl z Litvínova.Foto: Jaroslav Ožana, ČTK
V době, kdy Hübl nastoupil k prvnímu zápasu v extralize (12. září 1998 prohrál Litvínov na Spartě 4:7), nebyli čtyři aktéři utkání v Třinci ještě na světě (třinečtí Patrik Hrehorčák a Miloš Roman a litvínovští Přemysl Svoboda a Pawel Zygmunt). „Už si to nevybavuju. Na Spartě to bylo? Jo, ve třetí části nás tam vypustili. Matně si vzpomínám, že jsem hrál ve čtvrté lajně, tenkrát se hrálo na tři. Až v poslední třetině jsme si
